Suchá fermentace

Energetické využití bioodpadu

Nabízíme profesionální, soběstačné řešení pro energetické využití biologicky rozložitelného odpadu. Ať už zastupujete město nebo region nebo provozujete kompostárnu otevřeme vám dveře k energetické soběstačnosti. Tím snížíte náklady spojené s odpady a přeměníte bioodpad na nevyčerpatelný zdroj energie.


Využijte potenciál jakékoli organické hmoty (kuchyňského, zeleného nebo potravinového odpadu). Kompost není to jediné, co se dá získat zhodnocením biologicky rozložitelného odpadu. Využijte jeho potenciál a vyrábějte z něj zelenou energii nebo biopalivo.

Předchozí Další

Odpad jako zdroj

Velká část energie, kterou využíváme, se vyrábí z fosilních paliv (ropa, plyn, uhlí). Zásoby těchto surovin ale nejsou nekonečné a jejich těžbou a následným zpracováním škodíme životnímu prostředí. Přitom existují alternativy v podobě obnovitelných zdrojů energie.

Mezi nejznámější příklady zelené energie dnes patří energie získávaná ze slunce, vody, větru a přirozeného zemského tepla (geotermální energie). Je tedy ale i další zdroj, který všichni denně vytváříme – odpad.

Odpad jako zdroj představuje využití možností, které máme neustále k dispozici. Biologicky rozložitelný odpad dnes tvoří v průměru 36 % směsného komunálního odpadu z domácností. Proto má ekonomický i ekologický smysl zaměřit se na tuto složku odpadu. Jeho tříděním a následným využitím může město a region přispět ke své udržitelnosti a soběstačnosti.

Proměna organické hmoty na energii

Ekonomicky a ekologicky šetrné využití bioodpadu může být dnes realitou oběhového hospodářství českých obcí a měst. Stejně Kuchyňský odpad stává žádanou a cennou surovinou, která se vhodnou technologií přeměňuje na energii a při dalším zpracování na palivo.

Kromě počátečního kapitálu nevznikají při výstavbě zařízení na suchou fermentaci žádné další velké náklady. Na provoz fermentorů jsou zapotřebí minimální finanční prostředky. Zařízení má nízkou spotřebu a ke svému provozu využívá především vlastní elektrickou energii a teplo. Samotný provoz není náročný a obsluha a údržba fermentorů je ve srovnání s jinými zařízeními na energetické využití biologicky rozložitelného odpadu výrazně jednodušší. Zařízení navíc dokáže využít různé druhy odpadů, např. kuchyňský odpad z domácností, bioodpad z údržby městské zeleně nebo zahradnictví, zbytky z výroby potravin nebo trus s vysokým obsahem sušiny.

Materiál pod neustálou kontrolou pracovníků prochází třemi fázemi, a to aerobní, anaerobní a opět aerobní, která může zahrnovat hygienizaci bez vnějšího zdroje tepla. Zhodnocením vstupů získáte elektřinu,  kterou lze využít pro vlastní spotřebu, což je preferovaná varianta, zejména z ekonomických důvodů. Zároveň ji lze prodávat do distribuční sítě. Kromě elektřiny poskytuje rekuperace biologicky rozložitelného odpadu také teplo. To můžete využít k dalším účelům v rámci provozu, k vytápění domácností nebo průmyslových objektů.

Nejuniverzálnější surovinou, kterou z provozu zařízení na suchou fermentaci získáte, je bioplyn. Jeho dalším zpracováním vyrobíte biometan, kterému se také říká palivo budoucnosti. Využijete ho jako palivo pro automobily nebo městskou hromadnou dopravu. Zároveň se dá znovu využít k výrobě elektřiny nebo tepla pro vytápění.

Po využití vstupních surovin vzniká odpad nebo organická hmota (v důsledku biologického rozkladu), která má na konci o 25–30 % menší objem. Výsledný substrát není na rozdíl od běžných bioplynových stanic tekutý, ale pevný. Snadněji se s ním manipuluje a zpracovává na kompost.

Kompostování organické hmoty

Při zhodnocení biologicky rozložitelného odpadu v zařízeních pro suchou fermentaci se vstupní materiál (například kuchyňský odpad) promění v pevnou organickou hmotu. Na rozdíl od digestátu z jiných bioplynových stanic není tekutá, nezapáchá a lze ji zpracovat na kvalitnější kompost, který má schopnost nahradit umělá hnojiva a dlouhodobě zlepšit úrodnost půdy.

Kompostárna a suché fermentory jsou ve vzájemné synergii. V obou případech je potřeba stejné vybavení – kolový nakladač – pro zpracování jakéhokoli bioodpadu, kuchyňského odpadu nebo jakékoli organické hmoty, včetně větví, trávy apod. Dále je zapotřebí prosévací stanice pro hotový substrát, abyste dosáhli potřebné velikosti frakce a čistoty odstraněním nežádoucích materiálů (např. plastových obalů).

Provozovatelé kompostáren ji mohou snadno rozšířit, a tím jsou při výstavbě zařízení na suchou fermentaci ve výhodě. Výstavba suché fermentační stanice je za těchto podmínek investičně méně náročná a snadnější je i její vybudování.

Pro provoz suché fermentační stanice ale nemusíte vlastnit kompostárnu. Výstupní materiál můžete bez dalšího zpracování použít přímo na pole jako hnojivo.