Analýza: Bude Česko popelnicí Evropy?

28.06.2019

Rok 2030 místo roku 2024. O šest let se posune, navzdory původním předpokladům, konec skládkování využitelných odpadů. Tedy pokud projde nová legislativa navržená Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Společnost JRK jako jedna z největších firem, která se zabývá komplexním řešením odpadů v obcích, je proti odkladu omezení skládkování. Česko by se v takovém případě mohlo stát popelnicí Evropy.

Navržený zákon o odpadech přináší podstatné a většinou pozitivní podněty do odpadového hospodářství v ČR. Jde například o změny ve sběru odpadů, řešení problematiky černých skládek či obchodování s odpady. Prospět může i navýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku či možnost takzvaných třídících slev pro obce. Samotný konec skládkování využitelných odpadů však navrhovatelé chtějí odložit o šest let. Zástupci MŽP zmiňují, jako jeden z hlavních důvodů, proč posunout zákaz skládkování, údajnou nepřipravenost obcí na takový krok. ¨)

Zkušenosti, které odrážejí spolupráci se samosprávami, jsou však často odlišné od toho, co MŽP zmiňuje. Již nyní, pět let před původním datem, kdy se mělo skládkování omezit, umí totiž řada obcí s odpady nakládat velmi efektivně. Týká se to shromažďování, sběru, přepravy či třídění. Je zjevné, že obce chtějí odpadové hospodářství zlepšovat a předcházet vzniku odpadu. Již nyní tak lze v obcích vytřídit čtyři pětiny vyprodukovaných odpadů. Vyplývá to z analýz, které provádějí zástupci společnosti JRK a Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). Dalším příkladem, že samosprávy chtějí své odpadové hospodářství vylepšovat, je i zapojení řady obcí do projektu Obce bez odpadu. Byla by tedy škoda samosprávy v jejich úsilí nepodpořit i s pomocí legislativy.

Popelnice Evropy nebo premiant?

Omezení skládkování je pro účelné hospodaření s odpady v České republice zásadní. V současnosti patříme k zemím, které na skládky vyváží velkou část odpadů. Přitom víme, že již nyní lze vytřídit a zužitkovat až 80 % odpadů. Stát by tak měl, podle našeho názoru, maximálně podporovat schopnost samospráv a občanů třídit. Všechny potřebné nástroje – jako jsou například evidenční či motivační systémy – k tomu již existují,“ uvádí Robin Dufek, ředitel společnosti JRK a doplňuje:„Odklad zákazu skládkování by zakonzervoval současný stav a v rámci Evropy by tak ČR patřila k nejhorším zemím v oblasti hospodaření s odpady. Naopak silná podpora obcí a občanů při snižování množství odpadu by z nás mohla udělat evropského premianta v této oblasti. Proto je třeba důležité začít se strategií – pro méně odpadu – co nejdříve.“

 Honba za slevou není řešení

Kromě odkladu zákazu skládkování, je návrh zákona problematický i v dalších bodech. Počítá sice s tím, že dojde ke zvýšení vytříděnosti, ale přesto nezvýhodňuje obce, které likvidují bioodpad kompostováním v domácnostech. To je přitom nejlepší způsob, jak předejít vzniku odpadu. Většina biologicky rozložitelných zbytků, které obec vytváří, totiž vzniká v domácnostech a právě v nich je lze efektivně likvidovat. Systém domácího kompostování je tedy nejvhodnějším řešením pro předcházení vzniku odpadu.

Zásadní tedy není, aby byl bioodpad vytříděný, tedy aby podpořil recyklační cíl. Podstatné je, aby nevznikal vůbec a obec za něj nemusela platit – například za jeho odvoz. „Jsme v JRK přesvědčení, že by takový přístup měl podpořit i zákon. Tak bychom v ČR docílili výrazné snížení množství odpadu, které se musí odvážet,“ uvádí Robin Dufek a doplňuje: „ odvoz bioodpadu je drahá placená služba, která obcím, jež ji zavedly, výrazně zatížila rozpočet. Není divu, že řada z nich nyní hnědé nádoby ruší.“

Využít lze až 80 % odpadů  

Z analýz, které provedla společnost JRK a INCIEN v obcích vyplývá: zastoupení odpadu, který již není možno dále materiálové využít a nelze ho v současnosti recyklovat je pouhých 20 %. Složky, které se dají dále využít, byly v analyzovaných vzorcích zastoupeny až 80 %. Největší podíl tvořil organický odpad, a to celých 42 %. Tento odpad tvořila z 30 % zahradní zeleň a z 12 % kuchyňský odpad. Z toho vyplývá, že z celkového množství zkoumaného směsného komunálního odpadu bylo možné zkompostovat až 30 % odpadu!

Další složkou, která byla v analyzovaných vzorcích hojně zastoupena, byl plast, který tvořil 10 %. Následoval papír s více než 7 % a sklo s 6 %. Zanedbatelný nebyl ani podíl textilu, který tvořil 4 %. Je tedy zjevné, že by tvůrci legislativy měly vyjít obcím vstříc a maximálně je podpořit v jejich úsilí při minimalizaci odpadu – obce jsou schopny vytřídit přes dvě třetiny komunálního odpadu.

Jak mohou obce výrazně zvýšit vytříděnost odpadů?

Například s pomocí informační kampaně směřované na občany a jejím propojením s moderním systémem evidence odpadů na úrovni domácností. Naopak odklad zákazu skládkování by měl neblahý vliv na motivaci samospráv i jejich občanů zlepšit nakládání s odpady. A pokud by samosprávy v ČR vozily obecní odpady na skládky v nezměněném objemu, tak se všechna skládkovací místa naplní do roku 2035 a ČR by musela budovat nová.

„Proč plnit skládky tak rychle, když by měly vydržet jako místa pro úložiště odpadů na co nejdelší dobu? O tom se skládkařské firmy obvykle nezmiňují a fakt o skutečných kapacitách záměrně v diskuzi nepadá,“ uvádí ředitelka INCIENu Soňa Jonášová.“

Třídění funguje!

Straškov-Vodochody – obec ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2018 – oproti stejnému období předchozího roku – vytřídila po zapojení do projektu Obce bez odpadu o 42 % více plastu a o 78 % papíru.

Hlásná Třebaň – ve druhém a třetím čtvrtletí 2018 díky zapojení do projektu Obce bez odpadu vytřídila obec o 91 % více papíru, o 60 % více plastů či o třetinu více skla ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Ostopovice – zde se zvýšila, po zapojení obce do projektu, míra třídění na 50%.  A to v tom není zahrnuto třídění bioodpadu do hnědých nádob, protože zde úspěšně funguje systém domácího kompostování. Produkce směsného komunálního odpadu klesla na skvělých 125 kg na občana za rok.

Předchozí článek Další článek
Zavřít video