Hledáte odpovědi?

Často kladené otázky

Potřebujete poradit? Připravili jsme pro vás nejčastější otázky z oblastí, kterým se věnujeme.
Pokud odpověď na vaše otázky nenajdete, neváhejte nás kontaktovat, rádi vám vše zodpovíme.

Základ je v nádobě, do které kuchyňský odpad třídím. Dle zkušeností víme, že bioodpad v perforovaných nádobách a v recyklovatelných sáčcích, či papírových pytlících nezapáchá.

Důležité je, jaká je koncovka zpracování kuchyňského odpadu. Je-li to bioplynová stanice, je třeba třídit do papírového sáčku, protože biologicky rozložitelný sáček by do ní neměl přijít. Je-li koncovým zařízením kompostárna, můžete použít obě varianty. Co se týče domácího komfortu, papírový sáček má lepší prodyšnost, tím pádem menší riziko vzniku plísně, ale je dražší než biologicky rozložitelný sáček z kukuřičného škrobu.

Dle naší zkušenosti to nelze jednoznačně říci. Záleží vždy na podmínkách a potřebách dané obce. V obecné rovině je pak nejlepší kombinace obou těchto řešení. Zahradní kompostéry pro předcházení vzniku odpadů a likvidaci zeleného odpadu, který tvoří v průměru 35 % z celého BRKO. Hnědé nádoby pak na třídění kuchyňského odpadu, který v průměru tvoří zbylých 65 %.

Záleží na frekvenci svozu kuchyňského odpadu. My doporučujeme svoz kuchyňského odpadu alespoň jedenkrát týdně. V tomto případě by pro trojčlennou domácnost mohla stačit např. 20-30litrová nádoba.

Kuchyňský odpad tvoří více než 2/3 celého biologicky rozložitelného odpadu v domácnostech. Zbývající 1/3 tvoří zelený odpad ze zahrady (tráva, listí atp.). Pokud se zavede systém sběru BRKO do hnědých nádob, bez odděleného sběru kuchyňského odpadu, zpravidla v hnědých nádobách končí pouze tráva, listí a větve, tedy odpad, který je velmi drahý a je zbytečné ho svážet. V černých nádobách na SKO vám tedy odpad neklesne a celý systém se vám akorát prodraží.