JRK | Robin Liška: Odpadové hospodářství je třeba řešit co nejdříve, jinak se prodraží - Pro méně odpadu

Zpět na seznam článků

Nový ředitel JRK Robin Liška: Odpadové hospodářství je třeba řešit co nejdříve, jinak se prodraží

Ze světa odpadů | 22.08.2022

Vést firmu, která je lídrem v odpadovém hospodářství, není záviděníhodné. V JRK má tuto roli nově na starosti Robin Liška, který odpadovým hospodářstvím doslova žije. Jaké jsou jeho cíle a jak se staví k odpadům?

Robin Liška

Stal jste se ředitelem největší firmy, která řeší odpady ve stovkách českých měst a obcích. Jaké jsou vaše cíle?

Mé cíle jsou shodné s cíli JRK. Tedy, aby firma byla spolehlivým a komplexním partnerem obcí a měst v České republice, a tak výrazně snižovala množství směsného komunálního odpadu. V nové roli chci také přispět k tomu, aby JRK bylo dále lídrem v oblasti cirkulární ekonomiky v České republice a úspěšně zavádělo nové trendy do odpadového hospodářství. Velký důraz budu klást na další rozvoj týmu, který se rozšíří o další odborníky.

Jaké jsou hlavní trendy v odpadovém hospodářství obcí a měst?

Je to především digitalizace. Samosprávy začínají využívat evidenční systém a mají tak mnohem lepší přehled o odpadech. Můžou proto odpadové hospodářství výrazně zlepšit a zefektivnit. V poslední době vzrostl zájem o sběr odpadů takzvaně dům od domu a popularitu si získává třídění kuchyňských odpadů. Zástupci měst i obcí si uvědomují, že bioodpad tvoří podstatnou část směsného komunálního odpadu, a to je škoda, protože ho lze velmi dobře využít. Hledají proto řešení, jak zamezit tomu, aby putoval na skládky a chtějí ho proměnit v živiny či v energii.

Co byste poradil obci či městu, které chce zlepšit a zlevnit odpadové hospodářství?

Možná to zastupitelé nebudou vnímat jako jednoduché řešení, ale zaměřil bych se především na jeho zlepšování, nikoliv na zlevňování. Modernizace odpadového hospodářství totiž nějakou dobu trvá a často se neobejde bez vyšších vstupních nákladů. Ty se samozřejmě vrátí, ale až po nějakém čase.

A proč by města a obce měly spolupracovat právě s JRK?

Jako jediní v České republice jim v rámci našeho JRK PARTNERSTVÍ nabídneme individuální, a přitom komplexní řešení, které zastřešíme a zrealizujeme. Při zavádění nových systémů třídění vždy vycházíme z dlouholetých zkušeností. Proto si dokážeme poradit jak s velkým městem s převahou bytových domů, tak i s malou obcí s rodinnými domy.

Právě JRK je v tuzemsku průkopníkem komplexního přístupu k odpadům pro obce a města. Jak takové zastřešení fungování obecního či městského hospodaření s odpady funguje?

Naši regionální manažeři díky svým znalostem a zkušenostem dokážou nastavit detailní strategii odpadového hospodářství přesně na základě potřeb a požadavků dané samosprávy. Úzce spolupracují se zkušenými lidmi z marketingového a projektového týmu, s produktovými manažery či vývojáři našeho softwaru pro evidenci odpadů. Díky tomu dokážeme vyhodnotit každý detail odpadového hospodářství obce a začlenit ho do komplexního řešení. Naše know-how získáváme nejen díky zkušenostem z tuzemských měst a obcí, ale i díky spolupráci s významnými evropskými partnery, u nichž se inspirujeme.

V západní Evropě, kde vaši partneři působí, je trendem třídit bioodpady a zbytky
z kuchyně. Jaká je v této oblasti situace
v Česku?

U nás nemáme povinnost třídit kuchyňský odpad, proto tady není tento trend tolik rozšířený. Brzy se to ale změní, a tak některé samosprávy nečekají a zavádějí ho už teď. Příkladem může být úspěšný pilotní projekt v Teplicích, který vykazuje skvělé výsledky a postupně se bude rozšiřovat do celého města. Současně také spolupracujeme s Opavou nebo Chodovem v okrese Sokolov, kde občané třídění kuchyňského odpadu rychle přijali a pravidelně se z hnědých nádob sváží velké množství kvalitního odpadu. Díky těmto zkušenostem víme, že je třídění v našich podmínkách vhodné a smysluplné.

Co tedy ve věci BRKO můžou obce a města dělat?

Čím dříve začnou problematiku bioodpadu řešit, tím budou výsledky lepší. Sníží například množství skládkovaného odpadu a podaří se jim splnit limity, které s sebou přináší nový zákon o odpadech. Z praxe víme, že třídění složek jako plast, papír nebo sklo bývá v obcích a městech na dobré úrovni, ale s bioodpadem to je horší. Když si otevřete popelnici na směsný komunální odpad, bioodpady jsou v ní zastoupeny více než třetinou. V České republice totiž stále neumíme správně vytřídit, tedy už rovnou při sběru oddělit zelenou a kuchyňskou složku. JRK se to snaží změnit, nebál bych se říci, že jsme u nás v této věci průkopníky.

Pro samosprávy je podstatné, aby měly co nejlepší informace o jejich odpadech.
Co proto můžou udělat?

Samosprávám bych doporučil, aby si pořídily evidenční systém ECONIT. Ten je výjimečný a ojedinělý. Umí načítat nádoby nejen manuálně pomocí QR kódů, ale zvládá i automatické načítání pomocí RFID čipů. Je také schopen zavést kompletní evidenci na sběrném dvoře nebo v re-use centru. Evidence odpadů je důležitým krokem v modernizaci odpadového hospodářství, protože samosprávy získají přesná data o odpadech a nemusí se opírat o domněnky. Díky našemu evidenčnímu systému, který prošel dlouholetým vývojem, získají obce a města absolutní přehled o odpadových tocích, můžou zavést adresné třídění, poplatek za svezené množství odpadů či nastavit motivační systém. Díky němu se jim také zjednoduší administrativa i fakturace se svozovou společností.

Jak vnímáte novou odpadovou legislativu? Co znamená pro obce a města?

Může se zdát dost ambiciózní, my ji však v JRK vnímáme pozitivně. Je totiž klíčovým faktorem pro změnu, která je z hlediska udržitelnosti nevyhnutelná. Přísné limity a vysoké poplatky můžou způsobit to, že se obcím a městům pasivita v odpadovém hospodářství výrazně prodraží. Proto se odpady budou muset zabývat i ty samosprávy, pro které to bylo vedlejší. A díky tomu se bude množství odpadů na skládkách rychle snižovat.

A jak konkrétně se obce a města můžou s limity nového odpadového zákona vyrovnat?

Města a obce budou muset začít dělat systematické kroky, které jim pomohou ke zlepšení odpadového hospodářství. A od toho jsme tady my – společnost JRK. Když se stanou naším partnerem, pomůžeme jim najít nejvhodnější a nejefektivnější cestu, jak zásadně snížit dopad nového zákona o odpadech na městský či obecní rozpočet. 

Jaké jsou nyní největší problémy, kterým města a obce čelí v souvislosti
s odpadovým hospodářstvím?

Patří k nim samozřejmě všudypřítomná inflace spojená s růstem cen stavebních materiálů, kvůli kterému se zdražování nevyhnulo ani oblasti odpadového hospodářství. V kombinaci s novým zákonem bude nakládání s odpady stále dražší, což negativně ovlivňuje ekonomiku měst a obcí. Už nyní vnímáme obrovské rozdíly v meziročních nákladech a v dalších letech to bude ještě horší. Například náklady roku 2020 budou s rokem 2023 nesrovnatelné. Proto by samosprávy měly své odpadové hospodářství bez průtahů řešit. 

Jakou roli v odpadovém hospodářství měst a obcí hrají dotace? Je složité na ně dosáhnout?

Ze zkušeností víme, že dotace bývají impulzem k proměně odpadového hospodářství. Jsme rádi, že se v posledních letech otevřelo mnoho krajských i celostátních výzev, které zásadně ovlivnily odpadové hospodářství mnoha obcí a měst. Dotační programy nejsou složité a kritéria nebývají náročná. Díky tomu mohou samosprávy ušetřit až 85 % nákladů. Právě se otevřela výzva Operační program Životní prostředí. Samosprávy tak můžou získat prostředky na zavedení systému sběru odpadu dům od domu, zakoupení dalších nádob na odpad, na modernizaci sběrného dvora či na zavedení evidenčního systému. Dotaci můžou čerpat na koupi zahradních kompostérů, CSC kontejneru, třídicí linky nebo na zřízení kompostárny či re-use centra.

V současnosti se města a obce snaží zvyšovat míru třídění, nebylo by ale vhodnější spíše věnovat úsilí předcházení vzniku odpadu?

Rozhodně. Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, proto samosprávám vždy pomáháme hledat způsob, jak občany motivovat k tomu, aby vzniku odpadu předcházeli. A tak v JRK vznikla myšlenka – předcházet vzniku odpadu kompostováním. Kromě kompostování se zaměřujeme i na další řešení, jako jsou informační kampaně směrem k občanům či budování re-use center apod. Je však utopická představa, že by v obcích v současné době nevznikal žádný odpad. Proto především hledáme cesty, aby ho bylo co nejméně.

Předcházení vzniku odpadů se nemusí odvíjet jen od toho, co dělají obce a města. Lze s tím začít i takzvaně zezdola – tedy od lidí, kteří v nich žijí. Jak tedy můžou občané sami začít předcházet vzniku odpadu? 

Ano, nejlepší je začít u občanů, ale obce a města je v tom musí podpořit. Třeba se postarat o to, aby domácnosti měly v rodinném domě vlastní kompostér a předcházely tak vzniku bioodpadu. Zároveň je třeba lidem vysvětlit, jaké výhody jim kompostování přinese. Se vznikem odpadu lze bojovat i vybudováním re-use centra, kde mohou občané odkládat předměty, které už nepotřebují, ale může je využít někdo jiný.

Jak je podle vašich zkušeností důležitá komunikace s občany ohledně odpadového hospodářství? Má smysl, aby obce či města vedla – ohledně této problematiky – komunikační kampaň směrem k občanům?

Vhodná komunikace je základ. I sebelepší systém třídění nebude mít efekt, pokud občan nebude vědět, proč to má dělat. Jako příklad může posloužit sběr kuchyňského odpadu. I když lidem rozdáte sety na třídění nebo jim postavíte nádobu až před dům, bez vysvětlení lidé třídit nebudou. Proto před zaváděním pilotních projektů spouštíme informační kampaň a pomocí vhodných komunikačních kanálů jim říkáme, proč je důležité třídit, a jaké výhody to bude mít pro ně i pro samosprávu. Občané se tak s novým systémem lépe sžijí a považují ho za přirozenou věc. 

A jak vy osobně přistupujete k odpadům ve vašem osobním životě?

Nekupuji PET láhve ani jiné jednorázové věci. V obchodě přemýšlím nad tím, co si pořídím, ať už jde o oblečení, nábytek nebo potraviny. Například rajčata. Nikdy bych si nekoupil taková, která jsou v plastové vaničce, a ještě zabalena do plastového obalu. Raději si vezmu keříková rajčata do vlastního sáčku a společně s ostatním nákupem si ho domů odnesu v látkové tašce. Vzniklý odpad vytřídím. Mrzí mě, že na našem sídlišti chybí možnost třídit kuchyňský odpad. Ale věřím, že i Ostravu brzy přesvědčíme, aby se do toho zapojila s námi (smích).

Zkuste být vizionářem. Kde vidíte odpadové hospodářství našich obcí a měst za deset let?

To je tedy těžká otázka, protože vývoj v odpadovém hospodářství jde rychle dopředu. Věřím ale, že ve většině obcí bude fungovat systém PAYT Pay As You Throw zaplať za to, co vyhodíš). Bude se evidovat přesné množství odpadu v každé nádobě a občané zaplatí pouze za odpady, které vyprodukují. Ve městech se výrazně rozšíří systém sběru dům od domu, především kuchyňského odpadu, čímž dojde k obrovskému snížení skládkovaného odpadu, vymizí také nevzhledná sběrná hnízda na ulicích. Například v italské Parmě to už funguje, proto nevidím žádný důvod, proč by to za deset let nemohlo fungovat i u nás.

Zůstaňte informovaní

o aktualitách ze světa odpadového hospodářství

 

  • nejnovější informace z odpadové legislativy
  • inspirativní příklady z regionů
  • rady a tipy pro efektivní odpadové hospodářství