Nový ředitel JRK Robin Liška: Odpadové hospodářství je třeba řešit co nejdříve, jinak se prodraží

Je to především digitalizace. Samosprávy začínají využívat evidenční systém a mají tak mnohem lepší přehled o odpadech. Můžou proto odpadové hospodářství výrazně zlepšit a zefektivnit. V poslední době vzrostl zájem o sběr odpadů takzvaně dům od domu a popularitu si získává třídění kuchyňských odpadů. Zástupci měst i obcí si uvědomují, že bioodpad tvoří podstatnou část směsného komunálního odpadu, a to je škoda, protože ho lze velmi dobře využít. Hledají proto řešení, jak zamezit tomu, aby putoval na skládky a chtějí ho proměnit v živiny či v energii.

Možná to zastupitelé nebudou vnímat jako jednoduché řešení, ale zaměřil bych se především na jeho zlepšování, nikoliv na zlevňování. Modernizace odpadového hospodářství totiž nějakou dobu trvá a často se neobejde bez vyšších vstupních nákladů. Ty se samozřejmě vrátí, ale až po nějakém čase.

Jako jediní v České republice jim v rámci našeho JRK PARTNERSTVÍ nabídneme individuální, a přitom komplexní řešení, které zastřešíme a zrealizujeme. Při zavádění nových systémů třídění vždy vycházíme z dlouholetých zkušeností. Proto si dokážeme poradit jak s velkým městem s převahou bytových domů, tak i s malou obcí s rodinnými domy.

Naši regionální manažeři díky svým znalostem a zkušenostem dokážou nastavit detailní strategii odpadového hospodářství přesně na základě potřeb a požadavků dané samosprávy. Úzce spolupracují se zkušenými lidmi z marketingového a projektového týmu, s produktovými manažery či vývojáři našeho softwaru pro evidenci odpadů. Díky tomu dokážeme vyhodnotit každý detail odpadového hospodářství obce a začlenit ho do komplexního řešení. Naše know-how získáváme nejen díky zkušenostem z tuzemských měst a obcí, ale i díky spolupráci s významnými evropskými partnery, u nichž se inspirujeme.

U nás nemáme povinnost třídit kuchyňský odpad, proto tady není tento trend tolik rozšířený. Brzy se to ale změní, a tak některé samosprávy nečekají a zavádějí ho už teď. Příkladem může být úspěšný pilotní projekt v Teplicích, který vykazuje skvělé výsledky a postupně se bude rozšiřovat do celého města. Současně také spolupracujeme s Opavou nebo Chodovem v okrese Sokolov, kde občané třídění kuchyňského odpadu rychle přijali a pravidelně se z hnědých nádob sváží velké množství kvalitního odpadu. Díky těmto zkušenostem víme, že je třídění v našich podmínkách vhodné a smysluplné.

Čím dříve začnou problematiku bioodpadu řešit, tím budou výsledky lepší. Sníží například množství skládkovaného odpadu a podaří se jim splnit limity, které s sebou přináší nový zákon o odpadech. Z praxe víme, že třídění složek jako plast, papír nebo sklo bývá v obcích a městech na dobré úrovni, ale s bioodpadem to je horší. Když si otevřete popelnici na směsný komunální odpad, bioodpady jsou v ní zastoupeny více než třetinou. V České republice totiž stále neumíme správně vytřídit, tedy už rovnou při sběru oddělit zelenou a kuchyňskou složku. JRK se to snaží změnit, nebál bych se říci, že jsme u nás v této věci průkopníky.

Samosprávám bych doporučil, aby si pořídily evidenční systém ECONIT. Ten je výjimečný a ojedinělý. Umí načítat nádoby nejen manuálně pomocí QR kódů, ale zvládá i automatické načítání pomocí RFID čipů. Je také schopen zavést kompletní evidenci na sběrném dvoře nebo v re-use centru. Evidence odpadů je důležitým krokem v modernizaci odpadového hospodářství, protože samosprávy získají přesná data o odpadech a nemusí se opírat o domněnky. Díky našemu evidenčnímu systému, který prošel dlouholetým vývojem, získají obce a města absolutní přehled o odpadových tocích, můžou zavést adresné třídění, poplatek za svezené množství odpadů či nastavit motivační systém. Díky němu se jim také zjednoduší administrativa i fakturace se svozovou společností.

Může se zdát dost ambiciózní, my ji však v JRK vnímáme pozitivně. Je totiž klíčovým faktorem pro změnu, která je z hlediska udržitelnosti nevyhnutelná. Přísné limity a vysoké poplatky můžou způsobit to, že se obcím a městům pasivita v odpadovém hospodářství výrazně prodraží. Proto se odpady budou muset zabývat i ty samosprávy, pro které to bylo vedlejší. A díky tomu se bude množství odpadů na skládkách rychle snižovat.

Města a obce budou muset začít dělat systematické kroky, které jim pomohou ke zlepšení odpadového hospodářství. A od toho jsme tady my – společnost JRK. Když se stanou naším partnerem, pomůžeme jim najít nejvhodnější a nejefektivnější cestu, jak zásadně snížit dopad nového zákona o odpadech na městský či obecní rozpočet. 

Patří k nim samozřejmě všudypřítomná inflace spojená s růstem cen stavebních materiálů, kvůli kterému se zdražování nevyhnulo ani oblasti odpadového hospodářství. V kombinaci s novým zákonem bude nakládání s odpady stále dražší, což negativně ovlivňuje ekonomiku měst a obcí. Už nyní vnímáme obrovské rozdíly v meziročních nákladech a v dalších letech to bude ještě horší. Například náklady roku 2020 budou s rokem 2023 nesrovnatelné. Proto by samosprávy měly své odpadové hospodářství bez průtahů řešit. 

Rozhodně. Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, proto samosprávám vždy pomáháme hledat způsob, jak občany motivovat k tomu, aby vzniku odpadu předcházeli. A tak v JRK vznikla myšlenka – předcházet vzniku odpadu kompostováním. Kromě kompostování se zaměřujeme i na další řešení, jako jsou informační kampaně směrem k občanům či budování re-use center apod. Je však utopická představa, že by v obcích v současné době nevznikal žádný odpad. Proto především hledáme cesty, aby ho bylo co nejméně.

Ano, nejlepší je začít u občanů, ale obce a města je v tom musí podpořit. Třeba se postarat o to, aby domácnosti měly v rodinném domě vlastní kompostér a předcházely tak vzniku bioodpadu. Zároveň je třeba lidem vysvětlit, jaké výhody jim kompostování přinese. Se vznikem odpadu lze bojovat i vybudováním re-use centra, kde mohou občané odkládat předměty, které už nepotřebují, ale může je využít někdo jiný.

Vhodná komunikace je základ. I sebelepší systém třídění nebude mít efekt, pokud občan nebude vědět, proč to má dělat. Jako příklad může posloužit sběr kuchyňského odpadu. I když lidem rozdáte sety na třídění nebo jim postavíte nádobu až před dům, bez vysvětlení lidé třídit nebudou. Proto před zaváděním pilotních projektů spouštíme informační kampaň a pomocí vhodných komunikačních kanálů jim říkáme, proč je důležité třídit, a jaké výhody to bude mít pro ně i pro samosprávu. Občané se tak s novým systémem lépe sžijí a považují ho za přirozenou věc. 

Nekupuji PET láhve ani jiné jednorázové věci. V obchodě přemýšlím nad tím, co si pořídím, ať už jde o oblečení, nábytek nebo potraviny. Například rajčata. Nikdy bych si nekoupil taková, která jsou v plastové vaničce, a ještě zabalena do plastového obalu. Raději si vezmu keříková rajčata do vlastního sáčku a společně s ostatním nákupem si ho domů odnesu v látkové tašce. Vzniklý odpad vytřídím. Mrzí mě, že na našem sídlišti chybí možnost třídit kuchyňský odpad. Ale věřím, že i Ostravu brzy přesvědčíme, aby se do toho zapojila s námi (smích).